Památky v obci

Kostel

Kostel stojí na vyvýšenině v severní části obce. Jeho věž nelze přehlédnout z křižovatky silnic od Šluknova, Dolní Poustevny a Vilémova, kde se nachází i zastávka autobusu. Cestující, který vystoupí na železniční zastávce Lipová u Šluknova (trať Rumburk – Dolní Poustevna), se musí připravit na přibližně dvoukilometrovou cestu.

Děkanský kostel je sídlem jedné z nejstarších farních obcí v Dolní zemi. Již z roku 1346 pochází první zmínka o faře se dvěma filiálními kostely.

Kostel svatých Šimona a Judy, vystavěn 1691-1695, povýšen na děkanský kostel 1926, kulturní památka ČR 1958.

Římskokatolický děkanský kostel nechala vystavět Maria Margaretha hraběnka Slavata, poslední tohoto rodu. Tento barokní svatostánek, který stojí na místě staršího kostela (před rokem 1446) postavil Balthasar Hille. 

Jednolodní stavbu na půdorysu latinského kříže zakončuje trojboký presbytář a navazující věž vysoká 27 metrů. Zlacený kříž vysoký 2,2 metrů, který zdobí věž kostela, je replikou původního kříže nyní vystaveného v galerii na půdě kostela.  Kostel je dlouhý 40 metrů. loď široká 10 metrů a zdi jsou vysoké 8 metrů. Průčelí dominuje volutový štít a pískovcový znak hraběnky Marie Margarethy Slavatové, nesený dvěma medvědy.

Ve věži se nachází velmi starý zvon z roku 1512. Další čtyři zvony, které se staly obětí 1. světové války, byly nově pořízeny a svěceny v roce 1922, znovu pak sejmuty za 2. druhé světové války a dosud nebyly obnoveny.

Hlavní oltář z roku 1839 “Ježíš na kříži a dva modlící se andělé” jsou mistrovským dílem Saského dvorního sochaře Franze Pettricha.

Varhany na kůru kostela mají 15 rejstříků.

V roce 1936 proběhla rekonstrukce střechy kostela. Od devadesátých let docházelo k drobným opravám financovaným ze sbírek Lipovských rodáků žijících hlavně v zahraničí. V roce 2014-2015 byl kostel zrekonstruován z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Z těchto prostředků byla opravena věž kostela včetně kříže, fasáda i s nátěrem, byla kompletně vyměněna střešní krytina, opravena byla také kamenná podlaha, okna a dveře.

V současné době se v kostele konají každý týden mše. Obec zde pořádá koncerty a setkání. Kostel se opět stává významným místem v obci.
 

Podstávkový dům č.p. 424

vystavěn 1721 - 1724, kulturní památka ČR 1958

Podstávkový dům patří mezi nejstarší dochované stavby lidové architektury svého druhu v severních Čechách. Postavil ho významný regionální stavitel Zacharias Hoffmann.

Tyto domy jsou určujícím prvkem krajiny Šluknovského výběžku a česko-německo-polského trojmezí. 

Sloupy podstávky, které obepínají minimálně roubenou světnici, přenášejí váhu patra či střechy na zem, patro je hrázděné. Každý dům je originál nejen zpracováním samotné podstávky, ale také zdobením oken, dveří, břidlicových štítů, každý detail vypovídá o vztahu těch, kteří nám tu své domy zanechali. Ještě dnes se odhaduje počet těchto domů okolo 19 tisíc (9. 9. 2010).

Současný vlastník Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska, jej od obce zakoupila v roce 2002 ve značně neutěšeném stavu, kdy do střechy zatékalo a vlhkost nenávratně poškodila přístavbu. V roce 2009 se podařilo získat dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ziel3/Cíl3, která umožnila v rámci projektu „Přeshraniční síť pro zachování podstávkových domů“ ukázkově rekonstruovat a vybavit dům a otevřít jej veřejnosti. Rekonstrukce domu byla ukončena v roce 2013. V rámci projektu vznikly publikace o rekonstrukci, termovizní studie a také např. skupina odborníků, která certifikuje řemeslníky a odborníky na podstávkové domy, kdy tato certifikace má být garancí kvality specialistů. 

Obec Lipová v domě provozuje celoročně Informační centrum, které je otevřené 7 dní v týdnu od 10.00 do 17.00 hodin. Stále otevřené je i muzeum a galerie. Mnoho zájmových aktivit zde má své zázemí. Spolek seniorů Lipová v podstávce pořádá svá pravidelná setkání. Kurzy vaření, keramický kroužek, výtvarné dílny a jiné, se zde střídají již několik let. V půdním prostoru se také konají oslavy, svatby i školící semináře. 
Podstávkový dům každoročně navštíví tisíce lidí a někteří se k nám vrací pravidelně.
 

Křížky a boží muka

Jako na celém území Dolní země, tak i v Lipové, stály u cest křížky. Byly u cest a silnic a měly pocestné nabádat k pobožnosti. Byly stavěny v dávných dobách jako vděk za záchranu v nouzi, často se jednalo o splnění slibu, který byl dán, pokud se vyskytlo vážné onemocnění, mor nebo starost o úrodu.

Kromě křížků se objevovalo mnoho obrazů svatých, které byly ze stejných důvodů jako křížky upevňovány na stromech při cestě nebo v lese.
 
Na katastru obce Lipová u Šluknova a Liščí se nachází velké množství sakrálních památek, mezi které patří socha sv. Jana z Nepomuckého, socha sv. Josefa, socha Ježíše a pieta. Tyto památky jsou již po rekonstrukci. Dále bylo opraveno 27 křížků, 19 obrazů, 3 pomníky.  Na obnovu ještě čeká 7 křížků, 3 kaple, 8 obrazů, 1 pomník a 1 socha.
 

Hřbitovní kaple

Hřbitovní kaple vybudovaná 1875 v novorománském slohu byla vystavěna za přispění hraběcí rodiny Salm-Reiffercheidtů. Půdorys kaple je obdélný, ze zadní stěny vybíhá půlkruhová apsida. V roce 1875 byla vysvěcena litoměřickým biskupem Antonem Ludwigem Frindem, lipovským rodákem.
V kapli byl v roce 1932 pochován místní rodák světící biskup pražské arcidiecéze, Mons. Wenzel Anton Frind. Ke smutečním obřadům slouží nepřetržitě. V roce 2018 byla zrekonstruována.
 

Kaple Panny Marie

Kaple z roku 1826 stojí vedle kříže v části obce Liščí, dříve samostatná obec. Kaple vznikla se sbírky obyvatel této vsi, protože zde nebyl kostel. Kaple je nyní po rekonstrukci a je zde i zvonička se zvonem.
 

Habrová alej v Zámecké zahradě

V roce 1726 nechal pán ze Salm-Reifferscheidu vystavět kapli ve Vilémově jako důkaz vděčnosti, když byl na lovu napaden medvědem a vyvázl z nebezpečí. Byla vysázena lipová alej, která vedla od zámku v Lipové až ke kapli ve Vilémově. Lipová alej již nevede do Vilémova, ale i nadále je krásnou připomínkou oněch dob. Alej, z nichž většina stromů je původní výsadby, tvoří příjemné prostředí pro procházky či vyjížďky na kole.

Dne 6. května 1999 bylo lipové stromořadí vedoucí od zámku po hrázi Zámeckého rybníka přes křižovatku se silnicí na Lobendavu a dále podél staré cesty na Vilémov až k bývalému koupališti vyhlášeno za památné.
V alejích byly vysázeny nové stromy v rámci revitalizace zeleně.
 

Rybníky v Lipové

Kotlina, v níž se Lipová nachází, je velice bohatá na vodstvo. V Lipové samotné a v jejím okolí je mnoho malých i velkých rybníků.

Největším je Zámecký rybník (Slawatův rybník) s ostrůvkem o ploše 11 ha. Vybudování Zámeckého rybníka je úzce spjato se selským povstáním v panství Lipová v roce 1680. Poté co bylo krvavě potlačeno povstání, prosili sedláci o milost, která jim byla udělena. Na důkaz smíru museli robotou vybudovat Slawatův rybník.

Další rybník se rozkládá podél celní silnice do Sohlandu – tzv. sohlandský rybník. Dále je tu Farský rybník, bývalé koupaliště a soustava rybníků v Liščí.

Zmíněné rybníky jsou po rekonstrukci, byly opraveny hráze a vystavena stavidla s přelivem. Další tři malé rybníky v majetku obce čekají na rekonstrukci.
 

Třípanský kámen

Třípanský kámen – starý hraniční kámen, na kterém jsou znaky majitelů přilehlých panství – Sohlandu, Lipové a Wehrsdorfu z r. 1750.
Trojhranný pískovcový sloupek označuje místo, kde se stýkaly hranice tří panství:
- na straně jižní je znak hrabat ze Salm-Reifferscheidu vlastníků Lipové
- na straně severovýchodní je znak pánů ze Saly vlastníků Sohlandu
- na straně severozápadní je znak budyšínské kapituly sv. Petra
 

Zámek

Lipovské panství patří svou historií mezi nejstarší v Čechách, ale skutečný rozvoj toto území čekal až po skončení třicetileté války.

Starý zámek, byl jedním z nejstarších panských sídel. První zmínka o něm je z roku 1353, kdy získal panství Lipová lénem Berka z Dubé a Hohensteinu. Tento původní zámek, který byl později přestavěn na pivovar, stával poblíž dnešního továrního komplexu firmy Mikov s.r.o.

Zámek, který stojí v obci Lipová dnes, byl vystavěn v letech 1737 až 1741 starohrabětem Vilémem Leopoldem Salm-Reifferscheidt. Zámek je příkladnou ukázkou umírněné barokní architektury s výraznými interkulturními přesahy. Toto honosné sídlo mělo sloužit svému zakladateli jako sídlo rodové. Zámek sám je trojkřídlá dvoupatrová budova, jejíž střední křídlo je opatřeno ve vstupní i nádvorní fasádě trojosými rivality, zakončenými trojúhelníkovými štíty. Sama stavba je zajímavá tím, že ve svých proporcích skrývá počty kalendářního roku ( 1 zámek - 1 rok, 12 komínů - 12 měsíců, 52 pokojů - 52 týdnů, 365 oken a dveří - 365 dnů, 7 schodišť - 7 dní v týdnu).

 Budova byla postavena podle návrhu malíře a architekta Girolama Costy ( 1671 – 1741), rodáka z Pallia Interiére ve Valle Intelvi, stavitele nejen Salmů, ale také Lobkowiczů a Hrzánů. V držení Salmů a jejich potomků byl zámek až do první pozemkové reformy, posléze sloužil panu Růžičkovi a v době okupace německé armádě. Československá armáda zámek opustila v roce 1970 a z nevyužívaného zámku v majetku státu se stala ruina. V roce 1995 dostala zámek v restituci vnučka pana Růžičky Mgr. Kateřina Ebelová, která bohužel na nákladnou rekonstrukci neměla peníze, a proto zámek prodala společnosti Obrození s.r.o., která byla majitelem od ledna roku 2006, a která v podstatě usilovala o zánik objektu. Vlastníkem zámku je nyní zapsaný spolek. Zámek patří mezi nejohroženější kulturní památky v ČR. V současné době majitel zámku pracuje na jeho záchraně.

K zámku také patří zámecký park. Barokní zahrada a další části parku se podařilo obnovit z fondů EU i z fondů ČR.

Přesné informace o projektu obnovy zámku a zámeckého parku naleznete na stránkách sdružení www.viatemporanova.cz