Historie obce
Zprávy o založení obce Lipová jsou jen velmi mlhavé a zmínky o prvním osídlení sahají k roku 1000. K hustějšímu osídlení došlo zřejmě až poté, kdy byl v Budyšíně založen hrad Ortenburg. Politicky patřila ve 14. století země a půda jako léno k panství Tolštejn, jehož vlastníkem byl podle dochovaných listin v roce 1316 Hlinko Berka z Dubé. V době, kdy vzniklo samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal Hans ze Schleinitzu vzkvétala řemesla a obchod. Velkou roli hrál obchod se solí se sousedním Saskem.
Tržní obec Lipová se skládala ze tří místních částí. Byly to městec s čísly popisnými 1 až 87, ves s čísly 1 až 335 a Ludvíkovičky s čísly 1 až 16. Číslování bylo sjednoceno z důvodu podání žádosti o povýšení obce Lipová na úroveň města v roce 1927. V té době čítala obec Lipová 438 domů s 2816 obyvateli. Až do roku 1938 byla Lipová okresním městem.
1344 První zmínka o Lipové, jako léno pánů z Tolštejna za vlády Berka z Dubé. Patřila tehdy k děkanství Budyšínskému a biskupství Míšenskému.
1355 Císař Karel IV. dává obec Lipová jako léno Berkovi z Dubé a Hohnsteinu.
1365 Výstavba prvního (dřeveného) kostela.
1430 Husité vydrancovali a zničili panská stavení v Lipové. Obyvatelé byli zabiti. Plenění a zabíjení trvalo do roku 1440.
1454 Okolí obce postihl mor.
1471 Christoph z Wartenbergu prodává panství saským vévodům.
1475 Sasští vévodové pronajímají a později prodávají panství Hugovi ze Schlenitzu.
1500 Sjednocení řemeslných mistrů do cechu.
1529 Do naší oblasti přichází protestantismus a získává si mnoho příznivců, zejména mezi sedláky.
1561 V Lipové kázal první protestantský kněz.
1566 Vzniká samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal Hans ze Schleinitzu.
1568 Krčmář Richter se zavázal odebírat pivo z místního pivovaru.
1572 Byl vystaven dědičný (dnes vrchní) soud, v jehož sklepení byly vězeňské cely.
1584 Patronem Lipové se stal Baltzer Opitz.
1602 Panství kupuje Radislaus Kinsky.
1619 Do Lipové přišlo české vojsko o síle 100 mužů. Požadovalo dobytek a potraviny.
1627 Vyhoštění evangelických kazatelů a knězů.
1633 13. července zde tábořilo rakouské vojsko o síle 2 000 mužů. Valdštejn, který tábořil ve Šluknově odtáhl do Litoměřic.
1634 Císař Ferdinand II. se díky konfiskaci evangelických statků stal vlastníkem panství.
1655 Počátek církevní matriky – lipovská fara patřila k diecézi v Litoměřicích.
1659 Za faráře Stefana Comentha se stala Lipová pravděpodobně opět katolickou obcí.
1666 Majitelem panství se stává hrabě Slawata z Chlumu.
1680 5. dubna táhlo do Lipové 1 500 sedláků, kteří chtěli dobýt zámek. Tento pokus se nezdařil. 2. května byli všichni sedláci na dvoře zámku uvězněni. Dva byli odsouzeni k smrti. Ostatní sedláci dostali milost, na důkaz smíru v rámci roboty vystavěli Zámecký rybník o rozloze 10 ha.
1697 V tomto roce byla zima velice bohatá na sníh, který zde ležel od 1. října až do 14. května.
1726 Pán Salm-Reiffescheid nechal vystavět kapli ve Vilémově. Byla vysázena i lipová alej, která vedla od zámku až ke kapli.
1737 Renovaci zámku, která trvala do ruku 1739 vedl hrabě Salm-Reiffescheid. Stavba nesla nápis: ,, Sám v boji s turky, nyní v míru vystavěl tento zámek. ”
1740 Uskutečnila se poslední poprava v Lipové.
1750 Císařským dekretem došlo k povýšení na městys, který měl oddělenou správu.
1752 Lipová získala právo konat čtyři roční a jeden týdenní trh.
1792 První zmínka o staré škole.
1797 24. března vznikl rozsáhlý požár způsobený střelbou na stodolu pokrytou slámou. Tento požár dokázal během 3 hodin zničit 32 obytných domů a 8 stodol. Byl zničen skoro celý městec, ani vrchní soud nedokázal plamenům uniknout.
1836 Lipová byla přiřazena k poštovnímu úřadu ve Šluknově.
1847 22. září projíždějí Lipovou arcivévodové Franz Josef I., Ferdinand Max a Karl Ludwig.
1850 Byl zřízen samostatný okresní soud.
1851 Zřízení poštovního úřadu.
1870 Zavedení trojtřídní školy.
1874 Zahájeno přemístění hřbitova, které trvalo až do roku 1883.
1877 Byl vystavěn klášter Sester svatého Kříže.
1896 Vystavěn úřední soud.
1897 Bylo do Lipové zavedeno elektrické světlo.
1925 Žádost Lipové o povýšení na město byla zamítnuta.
1926 Kostel sv. Šimona a Judy byl povýšen na kostel děkanský.
1938 Až do tohoto roku byla Lipová sídlem okresu, kam patřily obce: Lipová, Velký Šenov, Staré Hraběcí, Brtníky, Mikulášovice, Vilémov, Lobendava, Dolní a Horní Poustevna, Nová Víska, Severní a Liščí.
1945 V červnu se začalo s odsunem Německého obyvatelstva.
Roku 1757, přesněji tedy 16. dubna 1757 se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců, rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí. Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty husary.
Na náměstí stojí velká budova školy, která byla postavená 1898 v renesančním slohu. Byla to nejhezčí školní budova v celém okrese Lipová. V jedné budově byla umístěna německá i česká škola.
Někteří majitelé Lipovského panství: Hinko I. a II. z Dubé, Albrecht Berka z Dubé, Jan z Wartenbergu, Ernst, Wolf, Christoph, Hans a Georg se Schleinitzu, Radislav Kinsky, Wilhelm Kinsky, Wolfgang, hrabě z Mansfeldu, Johann Georg Joachim Slawata, Maria-Agnes roz. Slawatová, provdána za Franze Wilhelma Salm-Reifferschieda, Johann Salm-Reiffescheid, Alois Salm-Reiffescheid.